Naši lidé

Rozhovor s Elvisem, ikonou skupiny

Už si nikdo z nás nedovede představit sraz skupiny bez Elvise. Bezvadnej kluk, co nepokazí žádnou legraci, baví nás svým uměním, prostě právem se stal ikonou naší skupiny.

Rozhovor se zakladatelem skupiny Martinem Sperátem

Rozhovor vznikl u příležitosti pořádání 2. srazu skupiny v Pasohlávkách.

Bydlíkem Evropou

Nedílnou součástí skupiny MK jsou cestovatelé Zdeněk a Bobeška Janáčkovi. Sledujeme několik let jejich cestu okolo Evropy. Přikládám odkaz jejich stránek, kde se dozvíte naprosto vše o tom, jak jejich nápad vznikl, kde jejich putování začalo a kde momentálně jsou. Neuvěřitelné zážitky, okořeněné tisíci fotek z jejich dobrodružství. Mimo jiné nahlédnete do soukromí manželů, zjistíte jak se žije v karavanu na pár metrech, naučíte se vařit, zjistíte kde se dá všude v Evropě přespat, natankovat, vyměnit plynovou bombu, rybařit, koupat…….

www.bydlikemevropou.com

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Božetěch Dobrovolný, všeuměl a správce skupiny

Božku, řekni nám něco o sobě, jak si začínal s karavaningem?

Bydlíme s manželkou Alenou na Severní Moravě. Cestování nás vždy bavilo. Začínali jsme jako každý jezdit pod stan s dětmi a moc jsme si to všichni užívali. Jak roky jdou, děti s námi už nejezdí, mají své rodiny. Občas jedeme s vnoučaty. Rádi se seznamujeme na našich cestách s novými kamarády.

S jakým karavanem jezdíte?

Náš první karavan jsme si pořídili v roce 2015, protože jsme chtěli vyzkoušet vlastní pojízdné spaní a být stále připraveni posunout se dál. Po dvou letech jsme prodali naši Eriba Nova Hymer 390, už byl pro nás malý. Chtěli jsme něco novějšího, většího a modernějšího. Vybrali jsme si Dethleffs Camper 450. Protože jsem zručný a kutil všeho druhu, nezůstalo jen u ježdění. Pořád na něm něco vylepšuji a zdokonaluji. S těmito úpravami se vždy rád podělím s ostatními. Vysvětlím, jak jsem postupoval, co jsem použil za materiál a kde jsem sehnal díly. Na oplátku jsem rád za každou radu, kterou mi poradí druzí, zkušenější.

Co by si řekl o skupině MK?

Jsem rád, že si vybral Martin Sperát za správce skupiny právě mně. Ví, že se budu věnovat skupině svědomitě a jak nejlépe umím.  

A na závěr?

Kdykoliv si můžete přijít pro radu, pokud budu vědět, tak rád pomůžu. Miluji karavaning, obracejte se na mně, jsem tu pro Vás.

Karavanink v proměnách času aneb karavanem za hudbou

Správný, skromný kluk z Brna, karavanista, muzikant, ale hlavně Alfasrnec. Standa Münster. Dlouhodobý člen MK, který dokázal propojit karavaning s hudbou. V příspěvku o srazech jste sice už o něm četli, ale právem se bude pyšnit i zde.

Přišel za mnou, tehdy ještě s prosbou, zahrát si na našem 1. srazu s jeho hudební skupinou Alfasrnec. Nikdo netušil, že se jejich vystoupení stane tradicí a budeme na nich stavět program srazu.

Dvě kytary, basa, mikrofon a neskutečná chuť hrát, ano, takhle je známe. Alfasrnci, Ti co nás baví.

Karavanink v proměnách času aneb karavanem za hudbou       

Martin Sperát mě požádal sepsat Pár slov (nečekejte žádné politické prohlášení) o mě a Alfasrncích. Úkol nelehký, ale splnitelný.

S cestováním ve spacím autě (výrazu obytné se raději vyhýbám) jsem začal po dlouhých letech plánování někdy kolem roku 2008. Povedlo se mi získat úžasnou malou dodávku Kia Pregio, kterou kamarád přestavěl na spací vůz a se kterým jsem projel spoustu míst v ČR a SR. Hlavním cílem mých výletů bylo věnování se druhému koníčku – vysílání. Tak se Kia objevila na Dlouhých Stráních, Martinských Holiach, Krkonoších a podobně.

Byla mi věrným společníkem dlouhých 10 let. Nicméně jsem ji nechal odjet, protože rodina se rozrostla a my se do ní už nevešli.

V té době jsem si začal sepisovat blog http://vyletyjakobrno.blogspot.cz o mých zážitcích s obytným autem. Nakonec jsem však zakotvil u obytného přívěsu. Tady paralelně a nezávisle začíná příběh kapely ALfasrnec.

Někdo řekne, že se potkali u Kolína, my se potkali v Brně. Společným jmenovatelem byla stejná kancelář a láska k folku a country. Zorganizovali jsme dvě tři hraní v hospodě a zjistili jsme, že kluci píšou do šuflíků a že je škoda to nesecvičit. Tak vznikly první zkoušky a nakonec byly přetaveny v pravidelné zkoušení kapely Alfasrnec.

Od té doby jsme urazili kus cesty. I díky Martinovi Sperátovi, který nás nováčky nechal vystoupit na prvním setkání, jsme cítili motivaci pokračovat. Dneska máme za sebou sadu vystoupení a hlavně účastí v soutěžích s pro nás vynikajícími výsledky. V oblastním kole Porty jsme získali 3. místo ve Svitavách, zavítali jsme do pražských folkových vod a ze základního kola Notování jsme si přivezli opět 3. místo a cenu za nejlepší píseň večera.

Co nás čeká letos? Opět vyrážíme do víru soutěží, vystoupíme samozřejmě na Setkání karavanů a snažíme se nabídnout své písničky i do různých folkových programů letních festivalů. Nejvíce informaci sdílíme přes Facebook a Bandzone. Kdo má zájem, začněte skupinu sledovat na https://bandzone.cz/alfasrnec  nebowww.facebook.com/alfasrnecband

A čím to uzavřít. Všichni jezdíme za koncerty auty, když situace umožňuje, stávají se naším domovem na noc a když jsou podmínky zvášť příhodné, beru s sebou rodinu, karavan a máme program na celý vikend.

Námořník, básník s duší karavanisty

dav

Když jsem vyhlásil soutěž o nejlepší slogan skupiny, netušil jsem, jaká lavina vašich krásných výtvorů zahltí komentáře pod příspěvkem. Nebylo vůbec jednoduché rozhodnout o vítězi. Musela zasednout porota Martin Sperát, Božetěch Dobrovolný a Martin Zedníček. Nakonec se jednomyslně shodla, že nejlepší slogan co vystihuje skupinu je právě tento :

Milujeme karavaning skupina je skvělá, ze všech koutů republiky, přátele z nás dělá.

A kdo je jeho autorem?

Kamarád, karavanista, námořník, kuchař a hlavně výbornej kluk

IVO JAHELKA

Když byl 1. sraz naší skupiny v Pasohlávkách, sledovala jeho noční cestu z Děčína na Moravu celá skupina. Byl tam první, prostě srdcař skupiny. Ještě jsem ho osobně neznal, ale po mém příjezdu na sraz jsem pochopil, že tenhle člověk a jeho paní, mě budou doprovázet dál celým životem. Stali jsme se přáteli. I když nás dělí cesta přes celou republiku, karavaning nás spojuje a několikrát za rok se setkáme na našich cestách. (Přesně jak napsal ve svém sloganu). Na 40. srazu pořádaném kamarády ze Strážnice bojoval s Jardou Kovářem za naši skupinu MK v soutěži o nejlepší guláš. Kluci vyhráli speciální cenu v krájení cibulky. Určitě si teď říkáte, že je to i Váš kamarád a nemám si ho co přivlastňovat, máte pravdu, Ivo je prostě náš. Ale přece jenom, pro naše nováčky ho rád představím.

Ivo, řekni nám pár slov o sobě, kde a jak žiješ, co děláš za profesi?

NEJDŘÍV TĚ OPRAVÍM, NEJSEM NÁMOŘNÍK, ALE „NÁŘEČNÍK“ JELIKOŽ PLUJI PO ŘECE A JEDEN VERŠ ZE MĚ BASNÍKA NEDĚLÁ. KDE ŽIJU? TO UŽ JSI PROZRADIL V PŘÍSPĚVKU. SEVERNÍ ČECHY – DĚČÍN, UŽ 56 LET, Z TOHO 31 LET S MOJÍ MANŽELKOU DRAHOSLAVOU, KTERÁ NAKONEC BYLA PŮVODCEM VŠEHO.

Jak si se dostal ke karavaningu?

S MYŠLENKOU KOUPIT KARAVAN JSEM SI POHRÁVAL JIŽ PÁR LET, ALE VŽDY TO SKONČILO OTÁZKOU KDE PARKOVAT.AŽ MI KAMARÁD NABÍDL MOŽNOST PARKOVAT U NĚHO NA POZEMKU. V ZÁŘÍ 2016 JSME TEDA KOUPILI NÁŠ PRVNÍ KARAVAN HOBBY 460 EXCELLENT EASY Z ROKU 2004. S NÍM JSME VYRAZILI NA TEBOU POŘÁDANÝ PRVNÍ SRAZ MK. TEN NOČNÍ PŘESUN ZAČAL V NOCI U TESCA ZA NECHÁPAVÝCH POHLEDŮ PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE, KTEŘÍ KOUKALI, JAK DVA BLÁZNI MYJÍ KARAVAN. PRNÍ SETKÁNÍ V PASOHLÁVKÁCH BYLO SUPER. ZATÍM TEDY PRVNÍ A PRO NÁS POSLEDNÍ SRAZ (TY DALŠÍ NÁM BOHUŽEL NEVYŠLY, JELIKOŽ PRACUJI TURNUSOVĚ A NEBO STÁVAJÍCÍ SITUACE PANDEMIE NÁM TO NEDOVOLILA). JEDEN Z VELKÝCH ZÁŽITKŮ BYL 40. STRÁŽNICKÝ SRAZ 2019. TAM JSEM S JARDOU KOVÁŘEM BOJOVAL ZA SKUPINU MK V SOUTĚŽI O NEJLEPŠÍ GULÁS. NEVYHRÁLI JSME, ALE POZNAL JSEM TAM DALŠÍ KAMARÁDY ZE SKUPINY A BYLA VELKÁ LEGRACE, O TO ŠLO PŘEDEVŠÍM.

Co máš za karavan a kam nejraději jezdíš?

PO 3 LETECH S HOBÍKEM JSME SE ROZHODLI KOUPIT NĚCO MLADŠÍHO A TAK MÁME NYNÍ „ ÁĎU“ (ADRIA ADORA 482 LU). KAM JEZDÍME NEJRADĚJI? TAM KDE JSOU DOBŘÍ LIDÉ A KAMARÁDI. NEJVÍCE MORAVA A SAMOZŘEJMĚ TAM, KDE SE DÁ RYBAŘIT.

Co by si vzkázal kamarádům ze skupiny?

SNAD JEN…KAMARÁDI, MARTIN SPERÁT, BOŽEK DOBROVOLNÝ A MARTIN ZEDNÍČEK DĚLAJÍ SVOU PRÁCI ZODPOVĚDNĚ A HLAVNĚ DOBROVOLNĚ, TAK SI JI VAŽME. NĚKDY JSOU NA FCB ZBYTEČNÉ ROZEPŘE, KRITIKY A NAPADÁNÍ NĚKTERÝCH ČLENŮ. PŘEJDĚTE TO S NADHLEDEM A DRŽTE V TÉTO NEPŘÍVĚTIVÉ DOBĚ POSPOLU. DOUFÁM, ŽE SE VŠE OBRÁTÍ K LEPŠÍMU A MY SE ZNOVU POTKÁME VE ZDRAVÍ. JOOO A MILUJTE KARAVANING

dav
dav

Jarda, ten co nás baví

V tomhle případě jsem nemusel dlouho přemýšlet o kom napsat a koho představit. Na posledním výjezdu jsem pochopil, že ten člověk je neskutečně populární a skoro každý ho zná. Jeho dobrou náladu, vtípky a smích snad přijme každý. Ano, to je on. Jarda Kovář.

Naše skupina má hodně lidí. Mnozí z nás se známe ze srazů. Vytvořili jsme party, které společně vyjíždí do kempů i na divoko, poznáváme se navzájem. Nemám rád, když někam přijedu a jsou tam skupinky lidí, které nepřijmou nikoho nového mezi sebe, tváří se nadřazeně a důležitě, pomalu ani nepozdraví. Chápu, že někdo takový je a chce být sám, nebo v okruhu svých přátel. Znám ale člověka, kterého přijme každý a on naoplátku pohostí každého. Je to náš Jarda Kovář. Ten kdo ho nezná podle jména, určitě si ho vybaví z nějaké akce svou nespoutaností.

Snad ho nemusím dlouho představovat. Borat, srandista, po Elvisovi hned druhý pijan skupiny, kuchař naší skupiny, ale hlavně bezva kamarád, karavanista a další ikona našich výjezdů a srazů. Kam přijde, tam je ho plno. Jarek je studnice vtipů a srandy. Majitel psa, kterého pořád hledá po karavanech, degustér dobrého moku a rybář. Je to prostě kluk, který neodmyslitelně patří do dobré party a naší skupiny. Je nepřehlédnutelný. U karavanu má vždy stůl s pohoštěním a dobrého pití pro kamarády, gril, kotlík plný dobrot, výrobník párku v rohlíku pro všechny děti, chlaďák stále pod proudem, naraženou bečku, výrobník ledu a papouška v kleci. Dále musím vypíchnout jeho úspěchy a zásluhy ve skupině. Stal se jeden z bojovníků v soutěži o nejlepší guláš na srazu CC Strážnice. V roce 2019, na prvním ročníku soutěže za naši skupinu s Ivo Jahelkem vařil guláš a vyhráli zvláštní cenu o nejlepší nakrájenou cibulku.

Když jesm se ho ptal, co o něm můžu říct, hned odpověděl všechno. Prý všechno vím. Zeptal jsem se teda na pár obecných otázek.

Jardo, jak ses dostal ke karavaningu? Kamarád stavěl chatu. Byli jsme ho s manželkou Katkou navštívit a pomoct. Měl tam karavan, ve kterém přespával. Jen tak do větru plácnul, že ho prodá a já jsem se v něm už viděl na rybách. Slovo dalo slovo a za týden, při další návštěvě, jsme si ho vezli domů.

Co pro tebe karavaning znamená? Je to životní styl, …..(Jarda se zamyslel a začal to ze seba chrlit)…. kecám, je to prostě palba potkat známé i neznámé lidi. Je skvělá ta nezávislost. Martine, sám víš že já s rodinou moc kempy nepotřebujeme, ale i tak je rádi navštívíme právě kvůli těm kamarádům. Já to prostě miluju.

Jaro, léto, podzim, zima? Máme přizpůsobený karavan na celoroční ježdění. Takže vyrážíme pořád.

Řekneš nám něco o sobě? Co mám říct o sobě, vždyť to Martine víš, něco tam flákni….

Jarda Kovář, stejně jako Vladimír Menšík, neodmyslitelně patří do Ivančic. Proč jsem zmínil Vladimíra Menšíka vám asi došlo, je to stejný vypravěč, bavič, showman. Jarda se narodil v roce 1976. Má ženu Katku a 2 již dospělé děti Klárku a Jakuba. Pracuje dlouhá léta jako dispečer u kamionové dopravy. Vím o něm spoustu věcí, je to zajímavej týpek….zeptejte se ho na cokoliv, rád vám odpoví. Ujišťuji však, že je to na vlastní nebezpečí. Jarda když začne, smějete se dlouho a zato mu moc děkuji.